Syndrom vyhoření

4
říj
2010

Syndrom vyhoření neboli burn-out, je problémem současné hektické a uspěchané doby, která na všechny klade velké nároky. Ale víte skutečně, co to je, jak se projevuje a jak mu předcházet?

Co je syndrom vyhoření?

Syndrom vyhoření nebo burn-out (česky vyhoření, vyhasnutí) jak se mu říká, je psychický stav, kdy se člověk cítí úplně emočně a někdy i fyzicky vyhaslý a vyčerpaný z pracovní zátěže a přepínání, ztratí nadšení, motivaci a elán. Cítí se vnitřně i tělesně opotřebený a unavený.

Pojem do zdravotnictví vnesl v roce 1974 americký psychoanalityk H. J. Freudenberger, podle nějž je syndrom vyhoření „konečným stadiem procesu, při němž lidé, kteří se hluboce emocionálně něčím zabývají, ztrácejí své původní nadšení, motivaci a vlastní hnací síly.“

Příčiny syndromu vyhoření

Příčinou syndromu vyhoření je dlouhotrvající stress z pracovní činnosti, ke kterému se také přiřazuje i další tlak v osobním životě. Stres pak přechází v chronický. A z něj se následně vyvine v krajních případech až do syndromu vyhoření. Vyplývá tudíž z dlouhodobých výkyvů a nepoměru mezi profesní ambicí a skutečností a je koncem vleklého procesu.

Práce přibývá, zvyšuje se napětí a stres z nedodělků a vše přerůstá přes hlavu. Dlouhodobě denně nelze takové hromady práce zvládnout

Syndrom vyhoření má několik za sebou jdoucích fází

Nadšení – člověk je plný elánu, pracovní činnost jej uspokojuje a naplňuje. Hrozba tkví v přílišném vysilování a četných přesčasových hodinách.

Stagnace – elán upadá, pracující zjišťuje všechny mantinely své činnosti, při nichž ledacos nepůjde jak by chtěl. Nyní dává do úrovně s prací své zájmy.

Frustrace – zde přichází na řadu efektivita, smysl práce jako takový a nemilá setkání s byrokracií, neochotou a překážkami.

Apatie  - nastává v momentě, kdy je člověk stále frustrován bez toho aby měl možnost to ovlivnit. A přesto práci potřebuje jako zdroj financí ke své existenci. Tak dělá jen činnosti v rámci náplně práce, nic navíc.

Nastává odcizení a ztráta smyslu celé činnosti.

Jak předcházet syndromu vyhoření

Důležitý je dostatek spánku, odpočinek a relaxace. Relaxace napomáhá uvolnění, která je po práci nutností k načerpání nové síly a energie. Péče o zdraví a fyzičku je také nutná. Zde je na každém z nás, jaký způsob posílení zvolí, co může, nemůže a co mu vyhovuje. Otužování – procházkami nebo studenou vodou zase pomůžeme imunitě. Správná nebo přinejmenším rozumná výživa s tím souvisí.

A dobré vztahy s blízkými, kolegy a okolím už jsou jen třešnička na dortu.

Zdroj foto: autorka

Komentáře

Vážená paní, je vidět, že jste jen něco opsala. Syndromem vyhoření jsem si prošel. Mohu říci, že ani 20 listů A4 by nestačilo na to, abych to popsal.

...k vašemu komentáři mohu jen dodat, že článek má být informativním popisem a souhrnem příznaků,které je nutno vyjádřit stručně a poutavě v rámci vyhrazeného a daného prostoru(počtu znaků).Domnívám se, že nejste jediný,kdo syndromem vyhoření prošel...
Ovšemže by jeho popis vyšel na několik stran, ale o tom články jako takové nejsou, to by lidé nečetli ani jejich polovinu, být tak obsáhlé jak píšete- na 20 listů. Tak rozsáhlé jsou například vědecké nebo lékařské studie,pojednání o určité věci...třeba i syndromu vyhoření.
I tak ale děkuji za přečtení a komentář.
autorka